24/7 pohotovost
777 626 682Zdroj: Český rozhlas
Praha, 13.10.2025
Do jednání o složení vlády zasahuje kauza čestného předsedy Motoristů sobě Filipa Turka o údajných rasistických příspěvcích na sociálních sítích, na kterou upozornil Deník N. On sám popřel, že by příspěvky psal. Je možné dokázat pravdivost screenshotů? „U soudu by mohly obstát jako nepřímé důkazy,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Anton Drizgolovič ze společnosti DATARECOVERY věnující se záchraně a obnovování ztracených počítačových dat.
Není to úplně relevantní případ přímo pro odborníka na záchranu dat, protože my primárně pracujeme s fyzickými nosiči, jako jsou pevné disky nebo paměťové karty. A v případě těch smazaných příspěvků nemůžeme mít k dispozici pevný disk, ze kterého bychom to mohli zachránit a případně mu ten příspěvek prokázat.
Čistě technicky není možné přijít někam do datového centra Facebooku a data si od nich vyžádat. Nicméně co se týče toho, co by laik mohl udělat, tak obecně lze samotný příspěvek dohledat na screenshotech, ať už třeba vlastních nebo v komentářích jiných uživatelů.
Dále potom existují různé veřejné webové archivy, které průběžně sledují populární nebo jinak významné webové stránky, mimo jiné i sociální sítě, a právě umožňují zobrazit jejich historický obsah ke specifickému dni. Tam je ještě výhoda v tom, že si to řeší sám uživatel a může třeba sledovat ten konkrétní příspěvek, který ho zajímá.
Mezi ty nejznámější nástroje patří Wayback Machine, případně Archive.today nebo i třeba náš místní webový archiv Národní knihovny. Potom existují nástroje pro vytváření permanentních webových odkazů na zdroje, které by mohly časem zmizet například Perma.cc.
Co se týče třeba profesionálů, tam je spektrum nástrojů zajímavější. U profesionálů můžeme zmínit dvě specifické kategorie. Jednak to jsou novináři, zejména ti investigativní, kteří používají placené nástroje pro monitorování médií, které kromě důsledné archivace nabízí rozsáhlé analytické funkce. U nás podobný produkt nabízí společnost Newton Media, ve světě je pak známý americký Cision.
Tam jde právě o tu archivaci. Ten systém pravidelně stránku navštěvuje a sbírá její stav k určitému datu. A vy, pokud třeba víte, že někdo příspěvek před týdnem smazal, tak na tom nástroji můžete vyvolat stránku před týdnem a tam ten příspěvek uvidíte, pokud tam byl. Zároveň je výhoda v tom, že to je třetí nezávislý nástroj, který jste si neudělal sám, takže je to v tomto smyslu průkaznější.
Pokud byste uměli skriptovat, tak si nějaký takový nástroj můžete napsat i svépomocí. A pokud byste byl přímo profesionál z řad bezpečnostních složek státu, tak přímo tu sociální síť nebo jinou platformu můžete požádat na základě soudního příkazu, aby vám vydala data toho uživatele. Tyto společnosti musí s úřadem spolupracovat ze zákona a často mají i celou historii editací těch příspěvků.
Přesně tak. Není přímo jejich povinnost, pokud vím, archivovat obsah těch příspěvků. V zákoně se primárně mluví o provozních a lokalizačních metadatech, ale v praxi sociální sítě ukládají i obsah, protože v tom mají vlastně zájem – jednak jde o cílení reklamy, ale zároveň i pro účely interní moderace, bezpečnostní analýzy, a právě i pro případnou spolupráci s úřady při vyšetřování.
Z profesionálního hlediska bych řekl, že nejsou, protože vy je můžete poměrně snadno upravit. Každý má v počítači nástroje, které mu umožňují webovou stránku editovat. Takže vy klidně můžete vzít nástroje vývojáře a ten příspěvek kompletně přepsat podle sebe. Udělá se screenshot, který bude vypadat naprosto neporušeně a identicky.
Takže u soudu by to z mého hlediska neobstálo, respektive právník té druhé strany by to mohl velmi snadno napadnout. Samozřejmě zase potom záleží na rozhodnutí soudce, který k tomu může přihlédnout jako k nějakému nepřímému důkazu.
Podobnou historii vidíme v dnešní době i u fotografií a videí, kdy se dříve jednalo prakticky o neoblomné důkazy. V dnešní době s vývojem umělé inteligence už si můžete poměrně snadno vytvořit jakékoliv video s čímkoliv. Takže do budoucna třeba i video a fotografie nejspíš padnou jako přímé důkazy, budou se posuzovat jenom zprostředkovaně jako nepřímý důkaz.
Určitě bude složité prokázat kdo a kdy, protože k tomu by bylo potřeba mít k dispozici počítač, na kterém tyto úpravy byly provedeny. Čili tak jednoduché to rozhodně není. Co se týče té manipulovatelnosti obecně, tam ano, jsou na to statistické metody a postupy, kdy budete zkoušet v tom videu hledat nějaké artefakty, které jsou specifické pro určitý model, který toto video vytvářelo.
Jsou i speciální firmy, které se zaměřují na produkty pro bezpečnostní složky státu. Ten nabízí analytické nástroje, které umožňují detekovat AI vytvořený obsah. Ale v obecné rovině je to složité, protože samozřejmě výrobci AI obsahu se snaží, aby ten obsah byl co nejlepší, co nejblíž realitě. A zase druhá strana se snaží najít nástroje, které dokážou toto detekovat.
V podstatě tam se to dá rozdělit na dvě věci. Jedna věc je, že to jakoby reálně smažete, druhá věc je, že už ten obsah přestane ostatní uživatele zajímat a z toho internetu efektivně zmizí, byť tam zůstane zachován.
Vy ten obsah vůbec nemáte pod kontrolou a nemůžete smazat něco, co nemáte pod kontrolou. Čili pokud se stane, že se třeba určitý obsah sami vydali a rozšíří se mezi mnoho uživatelů, dá se říct, že nelze smazat. Nicméně dobrá zpráva je, že na internetu veškerý obsah prakticky velmi rychle, v řádu dní, zestárne, je naprosto neaktuální a upadne v hluboké zapomnění.